Origins – Dubstep

Zoom

25 lis. 2017

Pokud si zrovna neužíváte dovolenou v tropech, zřejmě jste si všimli, že se blíží zima. Teploty klesají, dny se zkrátily a to nám na náladě rozhodně nepřidává. Všechno je jakési depresivní a zpomalené. Nikoliv na OneZoo! I dnes se tedy postaráme se o to, abychom vás pořádně rozhýbali. Proto dnes budeme v rubrice Origins psát o dubstepu, žánru, který nenechá chladným snad ani nebožtíky.

Vydáme se proto opět do rodiště hned několika žánrů EDM, Velké Británie. Zrod dubstepu můžeme zasadit do jedné konkrétní čtvrti na jihu Londýna, která se nazývá Croydon a zřejmě jste o ní nikdy neslyšeli. Na konci devadesátých let rozhodně nebyla o elektronickou hudbu nouze. Na vrchol se dostával také drum and bass, který se zrodil na počátku 90. let. Společně s ním se ve Velké Británií rozvíjel také žánr zvaný UK garage neboli UKG, který se odvíjel především z garage housu, R&B, popu a jungle.

UK garage a drum and bass pak měly pomyslnou zásluhu na vzniku nového žánru zvaného two-step (neboli 2-step-garage). Šlo o čistě anglickou záležitost, která byla typická především svým nepravidelným rytmem, který navíc postrádal tzv. „kick drum pattern“ a „four-on-the-floor“ beat. Jak to znělo můžete slyšet například v tomto povedeném mixu:

V pestrém multižánrovém prostředí se v letech 1999 až 2000 zrodil tzv. „proto-dubstep“. Právě v Croydenu začal být UK garage výrazně hlubší a poněkud hrozivější a agresivnější. Epicentrem tohoto odklonu od „tradiční“ produkce byl Big Apple Records, obchod a nahrávací studio založené v roce 1992 věnující se progressive housu, technu a junglu. Obchodů s elektronickou hudbou nicméně začínalo přibývat jako hub po dešti a tak se jeho majitel John Kennedy rozhodl rozšířit ho o studio, které si vzal na starost producent známý pod jménem Artwork. Aby toho nebylo málo a věci se hýbaly, tým v Big Apple Records se rozšířil také o mladého DJe s přezdívkou Hatcha. Ten přivedl nové zákazníky z mladší generace společně s DJs z pirátských rádiových stanic. Byl to právě Hatcha, kdo objevil dva výrazné mladé talenty, kteří s produkcí hudby začínali na PlayStationu (v programu zvaném „Music 2000“). Nešlo o nikoho jiného než o dvojici Skream a Benga. Pokud vás zajímá, jak se to tehdy dělalo, poslechněte si toto krátké vyprávění.

Nové technologie měly zásadní dopad na produkci elektronické hudby. Poměrně nákladný hardware si mohl dovolit jenom málokdo a bez dobrých kontaktů se začínající producent dostal do zavedeného studia jenom obtížně. Vznik softwaru pro tvorbu a editaci hudby vedl k tomu, že hudbu mohl tvořit prakticky každý, kdo měl doma počítač. To na přelomu milénia už vůbec nebylo neobvyklé. FruityLoops (1997) a později Reason (2000) začínala používat celá řada mladých producentů, kteří navíc věděli, jak si ho na vypáleném CD obstarat téměř zdarma. Benga tak mohl svoji první nahrávku vydat již v patnácti. To bylo předtím takřka nemyslitelné. Kromě mladých talentů se však na vzniku „proto-dubstepu“ podíleli také producenti jako Oris Jay, El-B, Steve Gurtley, Horsepower Productions nebo Zed Bias.

Výše uvedená banda našla své působiště v londýnském klubu Forward>, který v roce 2001 založili Ammunition Promotions. Klub stál také za rádiovou show moderovanou DJem Kode9 vysílanou na pirátské stanici Rinse FM. V následujícím roku uzřel světlo světa pojem „dubstep“. Poprvé ho použil Neil Jolliffe, zakladatel labelu Tempa. Pojem se nejdříve objevil v novinovém článku a později také v názvu kompilace Dubstep Allstars Vol. 1 z roku 2004. Tuto legendární nahrávku si můžete poslechnout například tady:

Dubstep se od jiných žánrů EDM odlišoval v celé řadě aspektů, ale zřejmě nejvíce charakteristickým se pro něj stal „wobble bass“ označovaný také jako „wub“. Jde o rozšířenou basovou notu, která je rytmicky manipulována. Tento druh basové linky se tvoří například za pomocí nízko frekvenčního oscilátoru, který může manipulovat s určitými parametry syntetizátoru, jako jsou hlasitost nebo zkreslení.

Na tomto místě nelze opomenout ani „nevlastního bráchu“ dubstepu, grime. Tento londýnský subžánr hip-hopu totiž s dubstepem sdílí své kořeny a představuje pomyslnou druhou větev vývoje britské undergroundové elektronické produkce konce 90. let. To však neznamenalo, že by mezi nimi nedocházelo k tvůrčím interakcím. V roce 2004 vydal label Rephlex dvě kompilace nazvané Grime a Grime 2. I přes svůj název obsahovaly hodně dubstepu, který v té době ještě nepoutal tolik pozornosti jako grime. Kompilace obsahovaly nahrávky od Plasticmana, Mark One, Slaughter Mob, Kode 9, Loefah a Digital Mystikz. V roce 2005 byla vydána skladba Midnight Request Line od Skreama. Tahle pecka je dnes považována za absolutní klasiku a jeden ze zásadních bodů ve vývoji celého žánru.

Ve stejném roce se dubstepu dostává více prostoru v rádiovém éteru a povědomí o něm se výrazně rozšiřuje. Hlavní zásluhu na tom má Mary Anne Hobbs, která na BBC Radio 1 začala vysílat program Dubstep Warz, ze kterého posléze vzešla kompilace Warrior Dubz (Benga, Andy Stott, Digital Mystikz, JME, Burial, Kode 9 a další). Show měla své publikum na celém světě a to pomohlo dostat dubstep mimo Velkou Británií. Dubstep našel úrodní půdu také v USA, kde se o jeho rozšíření zapříčinil DJ Joe Nice. Americké kluby začali dubstepu vyhrazovat více prostoru co jenom podnítilo další DJe k produkci tohoto dynamického žánru.

Netrvalo dlouho a mainstream se také začal zajímat o dubstep. Výsledkem je celá řada popových skladeb ovlivněných zvukem dubstepu (například Freakshow od Britney Spears) nebo přímá kolaborace s dusbtepovými producenty (In for the Kill od La Roux remixovaná Skreamem). Věříme, že současné producenty jako jsou Chase & Status, Borgore, Skrillex, Nero nebo DJ Fresh není potřeba čtenářům OneZoo představovat a věnují se jim kolegové v jiných rubrikách. Není však pochyb o tom, že dubstep ušel za několik málo let pořádný kus cesty. Z opovrhovaného undergroundového žánru se stala součást celosvětového hudebního mainstreamu s miliony fanoušků. A to vše díky několika klukům,kteří skládali hudbu ve FruityLoops.