SwingIt!: Caravan Palace, svěží melodie z Paříže

Zoom

23 zář. 2017

Dnes nás čeká již třetí díl rubriky SwingIt! věnující se pestrobarevnému světu electro swingu. V minulém díle jsme si představili německého producenta jménem Sound Nomaden.
V představování budeme pokračovat, ale přesuneme se do Francie – země, která je přímo ztělesněním umění a kultury. Z krajiny galského kohouta pochází jedna z nejznámějších žánrových formací říkající si Caravan Palace.

Toto sedmičlenné seskupení (Zoé Colotis, Arnaud Viala, Hugues Payena, Camille Chapeliére, Charles Delaporta, Antoine Toustou a Paul-Marie Barbier) je důkazem, že electro swingu nedominují jen německy mluvící producenti.

Caravan Palace tak, jak je známe dnes, vznikli již v roce 2008, několik let před boomem electro swingu a patří tak k pionýrům tohoto žánru. Počátky kapely však sahají ještě o několik let zpátky, kdy původní tři zakládající členové začali do jazzově laděné instrumentální hudby začleňovat prvky elektroniky. Živá vystoupení naznačila potřebu rozšíření kapely o další hudebníky, které se nakonec povedlo najít na portálu MySpace. Vrcholem jejich prvního koncertního turné bylo vystoupení na Django Reinhardt Jazz Festivalu v Samois-sur-Seine ve Francii. Tento tradiční gypsy jazzový festival byl zlomovým bodem v kariéře skupiny a následovalo podepsání nahrávací smlouvy s Wagram Music (zastupují také Jessy Matador, Jack the Ripper nebo Corneille).

První album nazvané jednoduše Caravan Palace bylo vydáno 20. října 2008 a zaznamenalo pozitivní ohlasy nejen od posluchačů, ale také od hudebních kritiků. Ti chválili především zachování jazzové melodiky a originální skladby. Z alba je patrná inspirace tvorbou Django Reinhardta, Daft Punku nebo Lionela Hamptona. Debutové album je pečlivě namíchanou směsicí big band swingu, gypsy jazzu, elektroniky a hip-hopových beatů. Desce se dařilo umístit se v evropských hudebních žebříčcích a to zejména díky singlům Jolie Coquine a Suzy.

Caravan Palace se po vydání debutu soustředili na koncerty a s další deskou si dávali načas. Panic tak uzřelo světlo světa až o čtyři roky později, ale většina fanoušků se shoduje, že čekání se vyplatilo. Na druhém albu je patrné, že Caravan Palace nechtějí jenom recyklovat své prvotní tvůrčí úspěchy, ale že mají zájem se hudebně vyvíjet a pracovat na svém zvuku. Skladby na Panic mají citelně lehčí beaty a místy připomínají spíše atmosféru skladeb Portishead. Na druhou stranu nezapomínají ani na jazzové tradice ve stylu Django Reinhardta, kterým zůstávají věrni ve skladbách Dramophone nebo titulní skladbě Panic. Album má místy atmosféru bondovek ze šedesátých let a je velmi příjemný na poslech. K nejvýraznějším skladbám na albu patří bezpochyby Clash, které se dostalo také četných remixů.

Zatím posledním tvůrčím počinem francouzské formace je album Robot Face, které je oficiálně označováno také jako <|°_°|> (robot je jejich tradičním symbolem). Dovolím si tvrdit, že pro fanoušky EDM je právě tato deska z roku 2015 tou nejzajímavější. Hned první skladba nazvaná Lone Digger nasazuje rychlý a plynulý rytmus, který roztančí i mrtvého. Je to ten typ skladby, která vás zvedne ze židle, i když se vám už příliš nechce tančit. Další skladby se vyznačují rozmanitostí tvůrčích přístupů a nálad. Obecně se dá říci, že Caravan Palace na svém zatím posledním albu zapracovali na jedinečném zvuku a výrazněji se odlišili od zbytku žánrové produkce. Výsledkem je, že electro swing je často patrný především až díky použití gramofonových a vokálních filtrů, které skladbám dodávají nádech 20. let minulého století. Některé skladby (jako například Mighty) už tak mají blíže k deephousu než „klasickému“ electro swingu. A to je jenom dobře, i díky tomu bych se nebál skladby z alba Robot Face zařadit do „lounge“ playlistu barů a klubů. Dále doporučuji například Midnight nebo Tattoos.

Caravan Palace se na svém posledním albu výrazně přiblížili k trendům současné elektronické taneční hudby a mnohem méně spoléhají na osvědčené swingové prvky. I proto jsem zvědav, s čím přijdou na svém dalším albu, které zatím nebylo ohlášeno. Zůstává jenom doufat, že frantíci své fanoušky nezklamou a nabídnou nám další dávku kvalitní a melodické elektronické hudby.